Lidé padají z hor, protože tam nemají co dělat. To proto tam chodí, to proto tam umírají...

Poslední březnový víkend

28. března 2011 v 21:21 | Košťa
V sobotu dopoledne mě probudilo skrz žaluzie sluníčko. Připadalo mi to trochu neobvyklý, celou sobotu mělo být totiž pěkně hnusně. Vykouknu ven a je sucho. To znamenalo jedninný, zorganizovat nějaký to venkovní protažení. Vojtu jsem telefonem v 11 vzbudil s tím, že ho nějak po O vyzvednu. Když jsem ho v 12:30 vyzvedával, samozřejmě ještě spal. Chvilku jsem počkal a už jsme vyráželi směr Ostaš. Už v poříčí bylo mokro. Zanadávali jsme si, ale pokračovali. Ve Chvalči už docela solidně pršelo. Ve Chvalečskym kopci už dokonce sněžilo, takže parádička. Když jsme projížděli kolem centrálního parkoviště, tak bylo sucho. Volba byla teda jasná, auto nechat na Zdoňově a vyrazit na nové bouldery pod První. Měl dorazit i Brožik s Pájou a to se taky dělo. Jeho strach po sněžní v serpentýnách byl ta tam, když přijel pod Křížák. Nejvíc jsme zkoušeli nový boulder od Herbika, jméno bohužel nevíme. Klasa by měla být snad tvrdých 7A+. Klíč je až ve výlezových oblinkách. O solidní držky tedy nebyla nouze. Asi po hoďce a půl dorazilo sněžení i na křížák a tak jsme to zabalili. I tak jsme byli pěkně prošitý :)



Jelikož jsem byl v sobotu hodnej a zůstal jsem doma koukajíc na filmek, mohl jsem si dovolit jet v neděli na Ostaš s naprostým klidem. Bohužel se nikdo nepřipojil, takže pěkně sólo. Jako jeden z cílu pro letošek pro mě byl Louis Armstrong 7B+ na malém střecháči. Vyrazil jsem tedy přímo tam. Po rozlezení a rozhejbání ztuhlého těla jsem se pustil do krokování. Jelikož se mi nechtělo moc do nástupovejch lišt, tak jsem začal poněkud netradičně krokovat od shora dolů. V tomhle boulderu není moc co vymýšlet, takže kroky byly jasný hned. Ještě jsem chvilku ladil nástup a pak jsem se vrhnul do pokusování. Prvním pokusem jsem netrefil hned první dvojprdu. Takže znova, jeden, dva, tři kroky a už jsem v dobrý liště, poskok na hranu a jsem v podstatě ve výlezu. Při pohledu dolů zjišťuji, že tvorba dopadiště není moje silná stránka. Bouldermatky jsem měl sice dvě, ale obě pod nástupem. Případný pád z vrcholu by šel pěkně mezi šutry. V hlavně jsem si ještě rychle probral jestli to risknout nebo radši nějak slízt. "Jebat na to". Kousnul jsem se a při vyvalování jsem si ještě zanadával jakej jsem pitomec, že jsem radši neslezl. Nicméně jsem odškrtnul jeden z cílů hned v březnu. To abych si teďka kurňa vyhlídnul něco jinýho :D

Po chvilce relaxu jsem se přesunul na Bazén, kde jsem chtěl pozkoušet "Středová ve čtvrtek" 7B. Strávil jsem pod tím asi 30min a stále mi není jasný co můžu brát a co ne. Takže jsem tomu neobětoval další energii a šel se potulovat po lese. Bludný balvan byl zcela nečekaně mokrý, tak jsem se potuloval po lese kolem Velkýho střecháče. Kolem 16 hod jsem byl opět pěkně ztahanej a navíc se z prstu začala hrnout krev. Takže se rychle pobalit, odtáhnout matice a vyrazit k domovu...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama