Lidé padají z hor, protože tam nemají co dělat. To proto tam chodí, to proto tam umírají...

Frankenjura

30. května 2010 v 21:08 | Košťa
Letošní plán podívat se do Jury se splnil. S Mírou jsme vyráželi v pátek zhruba v 15:30 z Trutnova. V Praze jsme nabrali Álu, Lenku a Michala. Skočili nakoupit a konečně vyrazili. Před půlnocí jsme už byli ve pod převisem ve spacáku a spokojeně usínali.






Sobotní ráno naznačovalo krásný den. Vyrazili jsme tedy do Pottensteinu koupit průvodce a pak rovnou do prvního sektoru. Tím byl Ringlerwand. Na rozlez jsem si dal Alterweg 6+, spadnul jsem hned z prního kroku. Pak už to šlo naštěstí v pohodě. Dál jsem si zde vylezl ještě Deja Vu 8- a Bella 8, obě druhým pokusem. Dále už jsem si jen odseděl jednu 8-. Aby si zalezly i holky, přesunuli jsme se do sektoru Marientaler Wande. Tady jsem si dal krásnou Trittbrettfahrer 6+ na OS. Na Lenku to bylo bohužel moc a tak se proseděla k jen k prvním pár nejtům. Příslib Míry však byl takový, že se podíváme ještě do lehčíh cest. Přesunuli jsme se tedy do sektoru Jules Verne. Michal nám tam ukázal krásný OS Kapitána Nema za 8. Já sem v tom nějak psychicky bloknul a tak jsem se nechal spustit od předposlední presky. Potom už následoval přesun do sektoru jehož jméno mi v paměti nezůstalo. V průvodci ho však taky nemám. S Michalem jsme si zde zkrokovali jednu 9- s blbym cvakáním druhého nejtu, takže do ničeho ostrýho jsme se ani nepouštěli. Holky si daly jednu 5 na pohodu a vyrazili jsme vařit a povečeřet. Večer byl ve znamení vína, medoviny a únavy.



Nedělní ráno opět naznačovalo krásný den. Vybrali jsme si sektory Maximilianswand 1-3 které byly směrem k hranicím. Nejprve jsme se zde rozlezli na jedné 6- o které jsem si celou dobu myslel, že je to 3+. Přišla mi nějaká těžká, ale přikládal jsem to nerozlezení. Poté jsem zkusil krásnou Ansbacher Weg  7+, kde jsem si sednul v boulderu. Poté jsem se už konečně vydal najít nějakou 8+, cíl tohoto zájezdu. Tou se nakonec stala cesta Free Will. Odspoda jsem se neodvážil. První nejt byl nezvykle vysoko zhruba 6m v ne zrovna lehkém terénu. Natáhnul jsem si to teda přez jednu 7- a dal se do krokování. Po ujasnění pohybů jsem lano stáhl do první presky a po chvíli odpočinku se do toho vrhnul. Nad prvním nejtem byl boulder přez lišty a nad ním druhý nýt, Potom následovalo mírné natraverzování do sokolíka a dalších zhruba 6 metrů k dalšímu, slaňovacímu nýtu. Do oblasti začali po obědě proudit davy lidí a tak jsme se vydali zevlit k autu. Tam jsem vytuhnul na sluníčku a pak už jsme se pobalili a vyrazili domů. Jelikož jsme zrovna hráli finále hokejového mistrovství světa tak jsme měli do poslouchat. K baráku jsem dorazil zrovna, když byla asi většina republiky na nohou. Naši hokejisté právě stali mistry světa. Po tomto víkendu se mi usínalo velmi dobře a hlavně rychle....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama