Lidé padají z hor, protože tam nemají co dělat. To proto tam chodí, to proto tam umírají...

První jarní víkend v Adršpachu

20. května 2009 v 11:49 | Košťa
O víkendu 10.4.-12.4.09 jsme byli v Ádru. Z Trutnova nás vyráželo v sobotu ráno tuším sedm. Na křížáku se k nám ještě přidali dva Pardubáci. Takže solidní grupa. Nás sedm Trutnováků jsme lezli pokupě, nic jiného nám ani nezbývalo, jelikož jsme měl jen jedno lano. První skalku kterou jsme si vybrali, byla stará známá První. Pětková cesta s dvojkovým přeskokem na začátku. Nahoru i dolů jsme to zvládli všichni v pohodě a celkem i rychle. Dalším naším cílem bylo jen několik metrů vzdálené Dvojče. Tam jsme se zasekli na docela dlouho. Několik let jsem tam okukoval cestu nesoucí jméno "Cesta datlů" jemuž není cesta nic dlužna. Cesta je to dlouhá asi 10-12m, je v ní jeden kruh a klíčové místo je od kruhu k výlezu. Jedná se tam o docela těžkej bouldřík za malé dirky na dva prsty. Po dvou pokusech na top rope jsem se rozhodl, že to vytáhnu. Tak se taky stalo. Ke kruhu jsem nebyl kupodivu ani moc posranej, ale od něj už jsem měl tep hóóódně vysokej. Snažil jsem se zachovat chladnou hlavu a nakonec to v pohodě padlo. S celou grupou jsme pak pokračovali na Ovečku a Ovčáka, kde jsme se pěkně vyhřáli na sluníčku a tím jsme ukončili sobotní lezení.

Nikoliv včak den. Ten pokračoval u Tošováka. Sešlo se nám to tak pěkně, že jsem měl zrovna narozeniny. O panáčky tedy nebyla nouze. Nějak v deset večer volal Brožík s Čadíkem, že jsou v Praze a staví se za námi na noc. Když se lehce po půlnoci objevili ve dveřích, bylo jasný že cestu zvládli v pohodě. Jen jim chlapík 20km před koncem 4000km cesty trochu poupravil kufr. Naštěstí se nikomu nic nestalo. Ještě chvíli jsme pokračovali v popíjení a pak jsme se už vydali na kutě.



Ráno bylo trochu kruté, ale všichni jsme se nakonec z těch spacáků vyhrabali. Posbírali jsme vše potřebné a vyrazili opět na kopec. V neděli nás byla strašná hromada, snad 15lidí. Byli jsme tedy rozvěšení všude možně. Já jsem si dal na rozlez cestu za IV, byl to takovej spárokomínek. Smyček relativně dost, ale ta hlava ta mi v mém "výkonu" bránila nejvíce. Když jsem stál metr nad smyčkou, tak mi prostě došel morál a musel jsem se straně přemlouvat k dalším krokům. Nakonec mé trenky zůstaly původní barvy, nikoliv hnědé. Štěpa s Adamem to zamnou přeběhli jako laňky, takže jsem se cítil trochu trapně.



Trochu déle odpoledne, jsme se vydali podívat se na Podsvětí kde je relativně vyhlášená cesta "Moucha na zdi" IXa. Tahal Ráďa a docela se v tom prošel. Já jsem to lezl na druhém a taky se mi to podařilo urvat v kuse, tak příště už to snad padne na prvním. Jelikož zbývalo trochu sil a času, pustil jsem se do cesty na vedleší skalku Óčko. Název linky je Otcovská a je za V. Ve zhruba polovina cesty je žlabem na jehož konci jsou hodiny. Od nich je to, ale už dávno na podlahu. V podstatě celou cestu do těchto hodin jsem si nadával jakej jsem pitomec, že jsem se do toho dneska pustil. To, že dneska zemřu jsem bral už v podstatě jako samozřejmost, nevědel jsem vůbec kam rukama, nohama. Nakonec jsem se při celotělovém klepání, jak psychickém tak fyzickém dostal k vytouženým hodinám a odtut pak už v pohodě na vrchol. Štěpa s Adamem to opět bez větších problémů přeběhli a tak jsme mohli slanit a upalovat do Tunelu na jedno.
Navečír jsme se chtěli jít ještě projít do skalního města. To jsme nakonec, ale zavrhnuli a tak jsme se postupně každý rozprchnul do svých domovů. Víkend to byl úžasný s krásnými zažitky. Počasí bylo neuvěřitelný, celý víkend sluníčko. Jen vítr nás občas potrápil...Už se těším na další víkend strávený ve skalách s bandou přátel.....jen doufám, že se sejdeme brzy....:D

kompletní fotky zde a zde
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama