Lidé padají z hor, protože tam nemají co dělat. To proto tam chodí, to proto tam umírají...

Sasko & Labské pískovce

11. listopadu 2008 v 10:38 | Košťa
Původní záměr jet lézt do Finale Ligure ztroskotal na špatném počasí. Počasí se nakonec umoudřilo a tak jsme vyrazili na pár dní do Saska a Labáku.
Domluvený odjezd byl v sobotu ráno z Prahy. Když jsem přicházel k autu, už jsem viděl velitele výletu, Alešáka. Jaké bylo mé překvapení když druhý z posádky našeho vozu byl Sysel kterého jsem znal ze slackline festivalů a akcí. Třetí v posádce byl Martin, taktéž z Prahy. Byli jsme teda kompletní a vyrazili jsme do Saska.

Do městečka jménem Schmilka jsme dorazili asi po 2 hodinách jízdy. Zabalili jsme si věci na dva dny a vyrazili ke skalám. Sasko je poměrně rozsáhlá oblast. Cesta k naší první věži trvala asi hodinku chůze. Byl jsem unešený z krásné přírody a z krásných skal a masivů. Na rozlez jsme si dali jedno VIIa, potom asi 80metrů dlouhé VIIIb. Nakonec jsme přidali ještě nekolik cest a jeden dvojkový přeskok a padla tma. Vyrazili jsme tedy do bivaku. Ten byl pod převisem na písku. Nakonec za námi dorazili ještě Miloš se Šárkou a tak se nás tam na noc sešlo šest. Podívali se klasicky historky ze života i z lezení. Ze samé unavy jsem ztratil vědomí asi v osm večer.



Ráno byla mlha s viditelností asi 10metrů. Kromě Sysla s Alešákem se nám vůbec nechtělo ze spacáků, tak jsme je poslali lízt napřed. Když jsme si dostatečně odpočinuli, vyrazili jsme zanima po šipkách které nám cestou nechali. Dorazili jsme až k soustavě asi čtyřech věží. Strávili jsme zde nakonec celou neděli. Alešák nám tady společně s Milošem ukázali několik pěkných pádů. Ani já jsem nebyl ušetřen pádu a v jednom VIIIb jsem si 5x odskočil. Nakonec se zadařilo a tento den nikdo neměl žádný pytel. Opět jsem objevil možnost přeskoku z masivu na jednu věžičku. Nemohl jsem to samozřejmě nechat jen tak a musel jsem to zkusit. Jednalo se o takový dvojpřeskok. Nejprve na mezivěží a pak dále na věžičku. Oba přeskoky byly za 2. Zpět se dalo taky skákat, takže jsem byl spokojen. Protože už se opět stmívalo, vyrazili jsme zpátky do Schmilky k autu. Já s Alešákem jsme se rozhodli zůstat až do úterý v labáku, ostatní vyrazili domů. Na Labskou stráň jsme dorazili asi v šest večer, skočili na jednoho Březňáka (docela dobrý pivko) a vydali se na kutě. Spali jsme v listatém lese, v noci trochu foukalo a jak padalo listí myslel jsem, že prší. To se naštěstí nedělo a tak jsme se mohli ráno probudit do krásného dne.



Po raní procházce pro snídani jsme vyrazili do skal. V Labáku jsou v podstatě jenom masivy. Pár věží se tu sice najde ale v poměru k masivům, nic moc. Skály byly vlhké. Nakonec asi po hodině hledání jsme našli několik směrů, které byly suché. Nalezl jsem si do jednoho VIIc, které se napojovalo do jiné cesty. Toto byl náš první a poslední pytel. Prostě jsme nevědeli kudy a tak jsme museli slanit. Dále jsme vylezli několik cest v obtížnosti VIII. Lezení zde je převážně po lištách. Což se mi líbilo. Písek je zde také poměrně tvrdý, takže se člověk nemusí moc bát, že mu něco zůstane v ruce. Ze tří lezeckých dnů jsem byl totálně hotovej a prsty byly také prolezeny. Tentokrát jsme to tedy zabalili ještě za světla. V noci byla bohužel brutální mlha a hnus. Ráno jsme se tedy probudili a všude bylo totálně mokro. Rozhodli jsme se tedy, že dnes již nepolezeme a vyrazili jsme do Prahy a já pak dále domů. Sprcha pro mě byla po čtyřech dnech neskutečná věc....

Výlet jsme přežili všichni ve zdraví psychickém i fyzickém. Lezení v sasku i labáku je super. V obou oblastech jsou ale poněkud delší nástupy k cestám, než na které jsem zvyklí z Ádru a Křížáku. Jištění je klasické pískovcové, v labáku dost často přez borháky. V sasku občas trochu delší odlezy, většinou se dá ale osmyčkovat (alespoň u cest co jsme lezli). Výlet se konal od 1.11.08 do 4.11.08
Berg heil...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama