Lidé padají z hor, protože tam nemají co dělat. To proto tam chodí, to proto tam umírají...

Lezení Finale Ligure

13. května 2008 v 9:21
Tak jako každý rok jsme i letos na jaře vyrazili na jih za lezením. Po loňské Francii letos padla volba na Itálii a to na oblast kolem Finale Ligure. Po menších problémech s odjezdem jsme nakonec vyrazili, sice o týden později a v trošku pozměněné sestavě, ale vyrazili. Naše sestava nakonec vypadala takto: já, Ivánek, Korňák, Spanky, Jenda, Dušan. V Itálii už asi měsíc pobýval Korňák a Ivánek.
Do Finale je to od nás z Trutnova nějakých 1350km, sice po dálnici, ale cesta je dlouhá. Bohužel naše vozítko nedisponuje rádiem, což v celku v pohodě nahradil Dušan. Zůstalo mu to po celou dovolenou, takže o zábavu bylo postaráno :D Jednou jsme dokonce museli jít lízt někam dál od Dušana, protože jeho žvatlání (opravdu žvatlal jako malé děcko) se už nedalo vydržet. Počasí nám celkem dobře vyšlo, takže jsme lezli skoro každý den. Cesty byli většinou moc pěkný a neoklouzaný, většinou 25-30m dlouhý.
Hned první lezecký den jsme se trošku toulali sektorem který jsme měli asi 300m od našich stanů. Když jsme šli kolem snad jedniné věže v tomto sektoru, tak jsme si řekli že zavzpomínáme na Ádr a vylezeme si na ní. Nakonec se to neukázalo jako nešťastnější varianta. Věž měla tuším 60m. Lezení to bylo po starých nýtech v obtížnosti 6a+. Nejdřív jsme mysleli, že to vylezu na jeden zátah. Nakonec jsem asi po 20ti metrech udělal štand. Samozřejmě jsem neměl žádnou vlastní smyčku tak jsem použil asi 4 který tam zůstali po předchozích výstupech. Z police jsem po sléze pokračoval dále kde na mě čekala spárka. Po asi 5ti minutách obhlížení jsem se rozhozdl že ji prostě vylezu po presech. Nakonec jsme se všichni shodli že ta spára nebyla za 6a+ ani náhodou. Nejpíš tam bylo technický lezení, který jsme v průvodci asi neměli. Na vrcholu byl zase menší problémek jak slanit. Slaňáky tam byli sice 2, ale do toho by se člověk bál pověsit i svačinu. Nakonec jsme opět použili erární smyce, pomocí kterých jsme si udělali slaňák od stromku a pak hurá do kempu.
Všichni jsme dovolenou v klidu, pohodě, míru a zdraví přezili. Dokonec i auto, ale to mělo namále. Cesta zpátky trvala opět nějakých 14hodin. Dušan se nám jí snažil zpříjemnit jen tím, že na jedné benzince šlápl do nějakého výkalu. Obratně se ho ale katáčkem na zuby zbavil a mohli jsme pokračovat klidnout a ničím nerušenou cestu do Čech. Do Trutnova jsme dorazili něco kolem půlnoci. Jelikož zrovna v době našeho návratu probíhala na muničáku "Vozembouch párty" tak jsme se tam ještě na chvilku stavili. Pak už jsme se všichni rozprchli do svých domovů a tím ukončili tento výlet za lezením.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama