Lidé padají z hor, protože tam nemají co dělat. To proto tam chodí, to proto tam umírají...

Bouldering v Suchovršicích

6. května 2008 v 20:34
Jednoho slunného nedělního odpoledne jsme neměli s Mírou co dělat, tak jsme vyrazili za bouldrama do Suchovršic. Auto jsme nechali u vlakové zastávky, to jsem ještě nevěděl, že jde zaparkovat mnohem blíž k šutrům. Nicméně od zastávky jsme se vydali k prvnímu šutru na kopec, kde je ovšem docela blbý dopad na plot lesní školky a na šutr "lamač nohou". Po chvilce lezení a focení na tomhle šutříku jsme se vydali podle lesa za dalšími šutry. Cestou jsme ještě s Mírou chvíli naháněli srnky zkoušejíc je vyfotit, ale nebylo z toho nic.
Když jsme se konečně dostali na mýtinu plnou šutrů, hned jsme začali hledat šipky značící bouldry a začali jsme vymýšlet jak na ně. Míra už klasicky neustále pobíhal kolem s foťákem a zkoušel ulovit nějaký pěkný snímky krajiny, mechu, občas i mé. Když mě už přestalo bavit plácat se na mýtině, zanechal jsem tam Míru fotit a vydal jsem se na kraj lesa kde se skrývá místní skvost. Pískovcová "kostka", tento útvar je asi 4m vysoký a je lezitelný ze 2 stran, je na něm zhruba 8-10 bouldrů. Některé lehčí, některé težší. Jelikož je místní pískovec poměrně tvrdý a je v něm dosti křemenů a podobných šutříků, měl jsem relativně rychle prolezený prsty L. Asi hodinu jsme se ještě poflakovali na mýtině a zkoušeli něco vyfotit, potom jsme již znaveni vyrazili směrem k domovu.
Jak jsem se při pozdější návštěvě této minioblasti s Doktorem (Davem) dozvěděl, tak jsme s Mírou našli jen asi zhruba polovinu lezitelných směrů. Pro mě nebyl větší problém jich většinu přelézt. Klasifikaci odhadnout ale nedokážu, jelikož jsem byl na bouldrech v podstatě poprvé. Co jsem se ale od Doktora dozvěděl tak max. obtížnost je zde 6A.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama